Kdy použít stěrkovací hmoty pod parkety

Použití stěrkovacích hmot pod parkety

Ve skupině kladečských materiálů jsou stětkovací hmoty velmi důležitá a současně také velmi rozmanitá skupina výrobků. Pokud jsou kladeny elastické podlahoviny na stávající podklady, tak se prakticky vždy provádí stěrkování. Také pro textilní podlahoviny je podle DIN 18 365 před lepením požadováno stěrkování, bohužel se toto v praxi ve značné části případů aplikací nedělá.

U parket může činit podíl vystěrkovaných podkladů méně než 10 % z položené plochy. Jednou z příčin je bezpochyby praxe doporučování mnoha výrobců lepidel, kteří často navrhují přímé lepení parket na vhodné potěry.

Přestože je stěrkování pod parketové podlahy spíše výjimkou, pro určité případy aplikace je prakticky nutností. V jiných případech může stěrkování poskytnout mnohé výhody, což je ovšem málo známé. V následujícím příspěvku je toto představeno v souhrnném přehledu.

Stěrkovací vrstvy jsou zásadně nutné tehdy, jestliže má být provedeno výškové vyrovnání. Typické případy jsou výškově stejné napojení sousedících místností nebo napojení na jiné druhy podlahovin s jinou tloušťkou. Příkladem je kombinace parket s přírodním kamenem nebo keramikou (obr. 1). V případě renovace napojování nebo vestavné díly často definují výšku předem (obr. 2). Pokud má být položen zadaný druh parket, může být případná chybějící výška skladby kompenzována stěrkovací vrstvou.

Velkoformátová prkna kladou větší požadavky na rovinnost než např. mozaikové parkety. Pro dostatečné smočení v lepidle je u těchto formátů rovinnost daného potěru často nedostatečná, takže vyrovnání stěrkováním bude potřebné.

Jestliže stanovený druh parket dovolí použití disperzních lepidel – z důvodu ochrany práce a životního prostředí naprosto žádoucí – je nutno dbát na dostatečnou a rovnoměrnou savost podkladu. Použitím stěrkovacích hmot v nejmenší tloušťce 2 – 3 mm je tento požadavek spolehlivě splnitelný. Pokud není podklad dostatečně savý, což podmíněno velkými výkyvy vlastností cementových nebo kalciumsulfátových potěrů musí být zohledněno, vede nanesení stěrkovací vrstvy ke spolehlivému lepení disperzními lepidly.

Na potěru z litého asfaltu jako nesavém podkladu muže být vytvořena savost jen pomocí stěrkování. Na litém asfaltu dobře posypaném křemičitým pískem je možno nanášet stěrkovací hmotu přímo. Jestliže je posypání pískem nedostatečné nebo vykazuje vady, musí se nanést válečkem penetrace na bázi reakční pryskyřice a posypat křemičitým pískem.

Po stěrkování je takto připravený povrch potěru z litého asfaltu vhodný podklad pro všechny druhy lepidel. Přitom je třeba dbát na to, aby v žádném případě nebylo stěrkováno v příliš tlusté vrstvě (max. 5 mm u cementových stěrkovacích hmot), jinak pnutí vzniklé při schnutí stěrkovací hmoty by mohlo způsobit škody na podkladu.

Také když druh parket, např. běžné dvouvrstvé parkety, bezpodmínečně nevyžaduje vystěrkovaný podklad, může být stěrkování výhodné. Ve srovnání s přímo lepenou parketovou podlahou působí podlaha na vystěrkované ploše „klidněji“. Tento efekt je sice prakticky technicky neměřitelný, vizuálně je ovšem velmi dobře viditelný a může proto být ve vysoce hodnotných prostorech jedním z důležitých kvalitativních kritérií (obr. 3).

Jestliže se pokládají vysoce hraněné lamelové parkety na vystěrkovanou plochu, vede toto k lepšímu uložení parketových elementů. Položená podlaha má potom znatelně méně vystupujících zubů, s výhodou, že se zredukuje následné pracné broušení.

Volba parketové stěrkovací hmoty

Jak známo dřevo „pracuje“. V závislosti na charakteristice použitého lepidla – měkce elastické nebo smykově pevné – působí přitom na stěrkovací hmotu více nebo méně velké střihové síly. Velká vnitřní pevnost je proto pro parkety vhodnou stěrkovací hmotu nutností. Proto je nutno bezpodmínečně dbát na dva faktory:

1. Samotná stěrkovací hmota musí vykazovat dostatečně vysokou pevnost. Nejmenší pevnost v tlaku 30 N/mm2 (pro dřevěnou dlažbu 40 N/mm2) přitom slouží jako orientační.

2. Stěrkovací vrstva musí mít dostatečnou tloušťku. Nejmenší tloušťka vrstvy je ► podle doporučení výrobce cca 2 – 3 mm. Speciálně pro parkety určené stěrkovací hmoty mají navíc často hrubší strukturu zrna, což podporuje přenos střihových sil z parketové podlahy do stěrkovací vrstvy. Ve srovnání s lepením textilních a elastických podlahovin jsou nanášená množství lepidla při lepení s disperzními parketovými lepidly cca 2 – 3 krát větší. Pro udržení co nejmenších účinků bobtnání dřeva je také elementární vysoká savost parketových stěrkovacich hmot.

Jako důsledek těchto požadavků jsou používány pod parkety převážně vysoce pevné cementové nebo kalciumsulfátové stěrkovací hmoty, přičemž cementové hmoty mají výhodu rychlejšího proschnutí. Nezávisle na tom by měl kladeč zásadně zajistit, že jím použitá stěrkovací hmota je výrobcem schválená pro parkety.

 

Zpracování parketových stěrkovacích hmot

Jak je všeobecně obvyklé, před stěrkováním se musí penetrovat. V nejjednodušším případě, pokud to podklad dovolí, jednou z doporučených disperzních penetrací pro parketové stěrkovací hmoty.

Pokud bude pracováno s 1 K PUR nebo s 2 K epoxidovou penetrací, např. při zvýšené vlhkosti v podkladu, je nejjistější postup penetraci na bázi reakční pryskyřice posypat křemičitým pískem. Neboť u parketových podlah musí být počítáno s velkými střihovými sílami, které bude možno přes posypaný povrch beze škod svést do podkladu.

Při nanášení stěrkovací hmoty je nutné dbát na dostatečnou tloušťku stěrkovací vrstvy. Toto bude nejvýhodněji zaručeno raklovou technikou – zubování rákle R 2 (obr. 4), případně u větších tloušťek vrstvy stavitelný rákl s kolíky.

Nanášení ráklí má kromě toho další výhodu, že rozdíly mezi prohlubeninami a vyvýšeninami v podkladu se vyrovnají lépe než zpracováním s hladítkem. Parketová podlaha potom později leží klidněji. Následné odvzdušnění jehlovým válečkem zlepší rozliv stěrkovací hmoty.

Výrobcem stanovenou dobu schnutí je u parket jako nášlapné vrstvy podlahy nutno bezpodmínečně dodržet. Pro cementové stěrkovací hmoty vhodné pod parkety je tato při 3 mm tloušťky vrstvy zpravidla 24 hodin. Na stavbách často prováděné schnutí přes noc je nedostatečné. Zbytková vlhkost může poškozovat parkety a, což je málo známo, lepidlo může být poškozeno alkalitou čerstvé stěrkovací hmoty.

Suchá stěrkovací hmota představuje optimální a vysoce savý povrch k lepení se všemi výše popsanými výhodami pro kladení, případně pro samotnou parketovou podlahu. Při případném nutném čistícím broušení (hrubé zrno) zůstanou všechny tyto pozitivní vlastnosti zachovány.

 

Shrnutí

Podíl vystěrkovaných podkladů je relativně nízký. To se také v budoucnosti pravděpodobně nebude podstatně měnit. Kromě po všech stránkách známého vyrovnání výškového

a rovinnosti však může stěrkovací vrstva pod parketové podlahy poskytnout některé výhody, které nejsou mnoha parketářům tak známé nebo prezentovány. Obzvláště u vysokých požadavků na povrch parket mohou tyto výhody být užitečné. To poskytuje na kvalitu orientovaným parketářům šanci, se od masy konkurentů pokládajících parkety odlišit a sám sebe úspěšně umístit do velmi kvalitního segmentu trhu.¨

Autor: 

Dr. Norbert Arnold
Vedoucí technického servisu Uzin Utz AG

Přeložil: Jiří Barot